Legendy o kávě
O objevení stimulačních účinků kávy koluje mnoho legend. Jedna z nejstarších hovoří o mladém pastýři koz z Etiopie kolem roku 850 n.l. Ten prý spatřil, že po snědení jistého druhu bobulí se jeho kozy stávaly obzvlášť živými.
Pak tento plod okusili mniši, ale byly však natolik zklamáni jeho hořkou chutí, že ho hodili do ohně. Brzy se jim ale do chřípí začala šířit vskutku lahodná vůně. Mniši byli zvědaví a proto z upražených plodů uvařili nápoj, kteří začali pokládat za dar od boha, neboť jim pomohl vydržet v bdělém stavu byť polovinu noci.
Objevení kávy
Kultura pití kávy sahá do 11. století. Tehdy se zrnková káva poprvé dostala ze své etiopské domoviny do Arábie. Peršané byli uchváceni povzbuzujícím účinkem tohoto nového „islámského vína„, protože pití opravdového vína mají muslimové zakázáno. Slovo „káva“ je odvozeno od dávného arabského výrazu „qahwah„.
Ve druhé polovině 15. století se káva přes Mekku a Medinu rozšířila do Arabského království av roce 1510 dosáhla Káhiru.
V první polovině 16. století dosáhla svůj největší rozmach Osmanská říše. Káva začínala tehdy hrát stále významnější roli v Arábii, Malé Asii, Sýrii, Egyptě av jihovýchodní Evropě. První kavárny byly otevřeny v Damašku (1530) av Aleppu (1532).
Káva dobývá Evropu
V roce 1615 přinesli benátští kupci prvé pytle kávy do západní Evropy. Její delikátní aroma a povzbudivý účinek z ní velmi rychle udělali oblíbený nápoj a brzy začali vyrůstat po celé Evropě kavárny jako houby po dešti. Buržoazní měšťanstvo se myšlenkami nikdy příliš nevzdaloval od obchodnických rozvah, proto již brzy začalo zpívat chválu na účinky kávy, která dělala z pijáků střízlivých a spolehlivých pracovníků. Nizozemští a angličtí mořeplavci vyvezli kávovník do svých kolonií na celém světě.
Když došlo k porážce Turků před Vídní v roce 1683, zapomněli tam Turci v panice 500 pytlů kávy. Využil jejich podnikavý polský obchodník, který ve městě otevřel první kavárnu.
Rozšiřování nápoje bylo samozřejmě doprovázeno obrovským nárůstem kultivace kávovníku. Už ke konci 17. století byly učiněny první úspěšné pokusy o jeho pěstování ve sklenících. Jednu z těchto rostlin dostal v roce 1714 v Paříži do daru i král Ludvík XIV. Panuje názor, že tento exemplář je předkem milionů kávovníků.
Káva v 20. století
Počátkem 20. století se na celosvětově největšího producenta kávy vypracovala Brazílie. Dnes pochází téměř celá produkce ze Střední Ameriky, Brazílie a tropických částí Jižní Ameriky. Světová produkce kávy se pohybuje na úrovni 150 milionů pytlů ročně, přičemž až přibližně třetina celkové produkce pěstuje právě v Brazílii.
Pražení kávy doma bylo definitivně nahrazeno finální upraveným průmyslovým produktem. První rozpustný kávový prášek představil v roce 1901 Japonec Dr. Sartori Kato. V roce 1938 spustila společnost Nestlé poprvé komerční prodej rozpustné (instantní) kávy.
Růst spotřeby kávy dobře odráží trend výroby surové kávy za posledních 250 let.
1750: 600 000 pytlů, 1850: 4 miliony pytlů, 1950: 36 milionů pytlů, 1995: 94 milionů pytlů, 2000: 103 milionů pytlů.
Poptávka po kávě udělal z tohoto horkého nápoje druhou nejobchodovanější komoditu na světě hned po ropných produktech. Tento trend byl doprovázen fázemi nadprodukce, spalování přebytečných zásob, kolabujících cen, světovými hospodářskými krizemi, poklesem spotřeby během obou světových válek a vznikem světové dohody o kávě s cílem stabilizovat její ceny. V Německu se káva po 2. světové válce stala symbolem ekonomického oživení a hospodářského zázraku. Ti, co si mohli dopřát popíjení kávy, to už někam opravdu dotáhli.