O cibetkové kávě jste už možná někdy slyšeli, ale existuje minimálně ještě jeden druh kávy, který budí celosvětové pozdvižení, a po kterém rok od roku stoupá poptávka. Jde o Black Ivory Coffee neboli kávu pasírovanou skrze slona.
Kanaďan, který přepsal historii kávy
Pyšní se nasládlou chutí bez stopy hořkosti. K dostání je na dvaceti pěti místech na světě a také online. V roce 2012 jí byl přisouzen titul nejdražší kávy. Káva je totiž vyráběna v trávicím traktu největšího suchozemského savce – slona indického.
Čtěte také
Jak na French Press?
S chutěmi se experimentuje od nepaměti. Lidé zkoušejí stále nové a nové kombinace. A samozřejmě se to týká i kávy. Její milovníci jistě dobře znají kávu cibetkovou neboli Kopi Luwak, která prochází střevy cibetkovité šelmy zvané ovíječ skvrnitý. Postupem let experimentátoři zkoušeli vyrábět kávu i s pomocí opic či ptáků. A nakonec přišel na řadu slon. Kolem roku 2000 se začaly provádět první pokusy výroby kávy za pomoci zažívacího traktu slonů. S tímto nápadem přišel milovník kávy Blake Dinkin, do té doby zcela neznámý muž, nyní vlastník značky jedné z nejdražší kávy na světě.
Káva ze sloního trusu zbavená hořkosti
S experimentem začínal v Kanadě, později svůj výzkum přesunul do Thajska. Dvacet sedm slonů indických v útulku Golden Triangle Asian Elephant Foundation v severním Thajsku denně spořádá třicet dva kilogramů kávových bobulí thajské arabiky. Společně s ní jsou také krmeni směsí banánů, rýžových otrub, plodů tropického stromu zvaného tamarind a právě kávových třešní, které obsahují kávová zrna. Kávové třešně se v žaludku mísí s bylinami a ovocem, které slon zkonzumuje, díky čemuž nasají přirozenou vůni a chuť a zbaví kávu své typické hořkosti. Ze třiceti dvou kilogramů kávy však nakonec sloni vyprodukují po dvanácti až sedmdesáti dvou hodinách trávicího procesu pouhý jeden kilogramů kávových zrn, která jsou použitelná k dalšímu zpracování.
Vše je ruční práce
Sám Dinkin tvrdí, že káva slonům neškodí, neboť aby se oleje obsahující kofein dostaly ze skořápky ven, musela by se zrna zahřát a k tomu ve sloním zažívacím traktu nedochází. Zrna ze sloního trusu se následně ručně sbírají, myjí a suší. Poté se kávové třešně vylupují ze skořápek a třídí a to nejen podle vzhledu, ale i podle toho, jak jsou velké. Po roztřídění se káva upraží a balí, aby byla připravena k odeslání do hotelů a k zákazníkům. Káva se nikdy neskladuje a to proto, aby byla vždy čerstvá.
Sloní káva chutná zcela jinak než ta cibetková, a to hlavně díky tomu, že sloni jsou, jak je známo, býložravci, zatímco cibetky nepohrdnou menšími hlodavci nebo plazy. Ti, co kávu někdy okusili, tvrdí, že chutná po čokoládě se špetkou muškátového oříšku a na rozdíl od cibetkové kávy je o něco jemnější a zemitější. Pokud vás zajímá, jak sloní káva voní, oficiální popis prodejců zní “jako vlhká džungle“.
Kávu nabízí především luxusní hotely
Black Ivory Coffee, jak se oficiálně sloní káva nazývá, ještě před několika lety nepatřila mezi příliš dostupné zboží. Prodávala se jen na čtyřech místech na světě. Dnes je však dostupná již na pětadvaceti místech a také online. K dostání je v luxusních hotelích společnosti Anantara Resort na Maledivách a také v Thajsku i v několika dalších asijských zemích, například v Singapuru nebo Hongkongku.
Sloní kávu v Česku asi neseženete ale radost si můžete udělat s cibetkovou kávou, která je přeci jen cenově dostupnější.
Black Ivory myslí i na své zaměstnance
Jeden kilogram této kávy se prodává za necelých čtyřicet osm tisíc korun. Osm procent ze zisku Dinkin každoročně vrací thajskému útulku, který peníze používá především na veterinární péči. Kromě toho společnost produkující Black Ivory Coffee pomáhá rodinám chovatelů slonů a také studentům místní střední školy, aby si vydělali na studia a dokázali uživit nejen sebe, ale i svou rodinu. Za jeden kilogram umytých, roztříděných a usušených kávových třešní (tento proces obvykle trvá patnáct minut) dostávají zaplaceno přibližně dvě stě šedesát českých korun. A to je na místní poměry velmi slušná částka. Sběrači rýže v této oblasti si totiž za jeden kilogram nasbírané rýže vydělají zhruba jen šest korun.